Křeslo pro hosta - P. Kostka
Legendární herec Petr Kostka se v našem Křesle pro hosta, kam ho pozvala Slávka Slivoňová, pěkně rozpovídal. A protože odmítl mikrofon, nesl se jeho hlas sálem jako v Národním divadle. Mimo jiné zavzpomínal i na natáčení filmu Vyšší princip, ve kterém hrál jednoho ze studentů. Tento podle mnohých kritiků majstrštyk režíroval Jiří Krejčík, který i v tomto případě přistupoval k natáčení se svou pověstnou důsledností a poctivostí. Aby závěrečný obraz filmu, ve kterém se studenti dozvědí, že jejich spolužáci byli zastřeleni, působil co nejsilněji, přichystal si pro herce překvapení, které tajil do poslední chvíle.
Petr Kostka vylíčil, jak natáčení onoho finále probíhalo. Ještě než se rozjela kamera po třídě, aby zabrala tváře otřesených studentů, zredukoval Jiří Krejčík počet lidí „na place“ a hercům vysvětlil, že nechce, aby plakali. Těsně před klapkou pak nechal rozeznít z reproduktorů českou hymnu. Po slavné replice Františka Smolíka o tom, že vražda na tyranu není zločin, zněl třídou zpěv: „Kde domov můj, kde domov můj.“ Herci na takový emoční zásah nebyli připraveni, a tak měli dost co dělat, aby se drželi režisérova přání a nepropukli v pláč. Nehráli, ale potýkali se se svými skutečnými emocemi. A přesně o to Jiřímu Krejčíkovi šlo. I proto Vyšší princip patří do zlatého fondu československé kinematografie.
Článek sepsal: Jiří Růžička
Fotografie: Tereza Jechová